Uživatel nepřihlášen
Zpověď nudného hráče
RSS kanál blogu
Píše: Honzas4400 - Rubrika: Blogy
Blog nevyjadřuje názor redakce Zing, více zde.
Zpověď nudného hráče

Blogování: Část 4. - Plagiátorství a citace

Pátek 22.8.2014 20:22 - Autor: Honzas4400
To se mi líbí

Blogování: Část 4. - Plagiátorství a citacePo dlouhé době neaktivity se opět vracím mezi živé blogaře. A čím jiným započít další kapitolu, než další částí Blogování? Tentokrát bych se rád podíval na plagiátorství, citace a kontext. Pokud jste zrovna začínajícími blogery, nebo už máte několik článků za sebou, věřím, že vám tento článek pomůže v obou případech.

Nezapomeňte se také podívat na předchozí části - Úvod k blogům a blogování, O čem je možné psát a Kritika.

Plagiát - hanba práce

V první řadě si je potřeba uvědomit co je a co není plagiát a plagiátorství. Přesná definice ani rozsah plagiátu neexistuje (případně se můžou takové definice od sebe značně lišit), přesto se s ním lze setkat v mnoha situacích.

Nejčastější jsou například školy, kdy studenti z internetu stáhnou nějaký referát a mermomocí ho předkládají před komisy nebo kantora jako vlastní výtvor. V tom momentě se jedná o plagiát, protože student pokládá cizí práci za svou. O plagiát jde i ve chvíli, když se změní jen první odstavec, nebo doupraví určité věty. Samotný základ práce (nikoli myšlenka) je pořád cizí.

V momentě, kdy dotyčný práci píše zcela sám a využívá citací ve správném formátu, rozsahu a dodržuje další pravidla, o plagiát se nejedná.

Zjednodušeně řečeno - plagiát je ukradení textu, aniž by si toho byl původní autor vědom, nebo čtenáři nevěděli skutečný původ textu. A i tomu se nedá vždy vyvarovat. Kromě tohoto existují ještě dvě varianty textu.

Text, který má neznámého autora (většinou jde například o úryvky knih, přísloví, rčení a citace). A text, který je tzv. „open-source". To znamená, že na něj nemá nikdo práva nebo nemá duševního vlastníka (autora), tudíž je dostupný jakémukoli používání.

Možností, jak zamezit plagiátorsví z vaší strany, je nevyužívat cizí text. Můžete z něho čerpat inspiraci, informace nebo slovní zásobu - text samotný pak ale musí být napsaný vámi. Nedílnou součástí spousty článků je ale citace.

„Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní.“ ~ Platón

S citací jste se určitě setkali na základních školách. Jde o využívání částí cizího textu, aniž bychom porušovaly zákon o plagiátorství a autorských právech. Samotné citace jsou poměrně složité, a ne vždy je dokáže člověk správně zapsat. Citace můžeme rozlišovat na přímé a nepřímé (parafráze). Rozdíl mezi nimi je celkem zjevný už ze samotného názvu.

Přímá citace znamená, že vezmeme originální úryvek, který žádným způsobem nebudeme upravovat, a to ani v případě, že obsahuje gramatickou chybu (!). V takovém případě se do textu vpíše (sic!), latinsky „takto”.

Tak jsem si mislela (sic!), že jsem mrtvá.”

Nepřímá citace, nebo více známá jako 'parafráze', pak pracuje na stejném principu jako citace přímá. Vezme se originální úryvek, s tím rozdílem, že ho můžeme upravovat. Pozměnit stavbu vět nebo několik slov, tak, aby vyhovovaly.

V obou případech existují pravidla a situace, kdy napsat nejdou. Přímou citaci například nelze napsat v momentě, kdy jí překládáme z cizího jazyka. Nepřímou citaci pak "nelze" napsat například v momentě, kdy přepisujeme například definici nebo citát (v takovém případě už je většinou počeštěný citát samotnou parafrází a museli bychom vytvořit dvojitou parafrázi - což nevim, kdo by zvládl).

Guru citací

Správně napsat citaci je ve většině případech poměrně lehké. V jiných případech je to pro obyčejného smrtelníka nadlidský úkol. Proč? Zapomene se uvést jeden titěrný detail a citace se považuje za neplatnou - lidé s hlavou zastrčenou v řitním otvoru by to pak mohli považovat za plagiát.

Vůbec nejjednodušším způsobem jak zapsat citaci je pomocí uvozovek. To jsou takové ty čárky dole a nahoře. „” <- přesně tyhle. Vidíte? Dole a nahoře, jak jsem říkal. Uvozovky uvozují - vymezují chcete-li - citaci.

Interpunkce (tečky, čárky, středníky, otázníky, vykřičníky, ad.) se píše téměř vždy před uvozovkami. Pokud technicky vzato citujeme například větu co pronesl nějaký člověk, interpunkci píšeme před uvozovkami. V případě že „citujeme” jedno slovo, tudíž ho nemyslíme zcela tak vážně, píše se případná interpunkce za slovem.

[špatná varianta] "Říkal jsem, že to nevím", prohlásil Pepíček, když skočil z okna.
[správná varianta] „Říkal jsem, že to nevím,” prohlásil Pepíček, když skočil z okna.

Pokud za citaci nepřímo dosadíte zdroj („...,” vyjádřil se Jarda Omyl pro časopis Jelito), není co jiného řešit. Takový typ se používá jen v případě, pokud citujete určitou osobu. V případně například knihy nebo ilustrace se pak využívá typ druhý, značně složitější. Po podrobném prohledání ovšem zjistíte, že je to stejně snadné jako výše uvedené citace.

Z technického hlediska postačí psaní klasických anglických uvozovek - " (pravý SHIFT a jedna z kláves vedle Enteru - záleží na rozložení klávesnice). Pokud jste ale výjimečně českým patriotem, lze psát takové uvozovky dvojím způsobem. Ten snažší je, že se spodní uvozovky nahradí dvěmi čárkami ,, a horní zůstanou klasické anglické ". Druhou možností, technicky nejsprávnější, je s použitím ALTu.

Spodní uvozovky: ALT+0132
Horní uvozovky: ALT+0148

Text, který se cituje, se zakončí závorkou, ve které jsou uvedené tři informace. V případě ilustrace se vloží to samé pod ní. Je také dobré samotný citovaný zdroj od zbytku odlišit. Ať už změnou formátování nebo odsazením.

Vzor: Jméno autora, název knihy, datum vydání

Příklad:

Sem přijde nějakej šíleně dlouhej žvást o něčem, co vás zajímá a ostatní ne. Bude to vypadat 
hrozně pěkně a vy si budete připadat strašně dobře, protože jste četli knihu.
KNIHU! Ve 21. století. To je docela výkon, takže byste na sebe měli být pyšní a koupit si dortík
.
(Honzíkec Calný, Honzasovy kecy, 2077)

Samotný vzor se ovšem může lišit. Můžete do něj zahrnout více informací (překlad, editor, nakladatelství nebo citované strany). Důležité ovšem je, aby citace obsahovala minimálně název citovaného díla a jeho autora.

Obrázková říkanka

Čistě z formálního hlediska by se měli citovat i ilustrace a přílohy. Z praktického hlediska to ale nemá význam ani smysl. Dohled původního autora většiny fotek a obrázků není možné a lidé si je tak jako tak přehazují jako horký brambor.

Pokud se přecijen najde ilustrace a příloha, kdy vyloženě cítíte, že by tam měl být uveden autor - udělejte to. Nijak zvlášť hrotit se to ale nemusí. Pod samotný obrázek stačí uvést něco ve smyslu

Fotku pořídil: Ferda Tatarák

Reference

Pokud někdo někdy projížděl Wikipedii (nebo spíš kdo ne?), určitě si všiml takových odkazů dole. Wikipedie je uvádí jako "reference". Otázkou je - co to je? Odpovědí je - jsou to reference!

V článku/textu se může v konkrétních bodech uvést reference, na kterou se později odkáže. Když se například mluví o něčem odborném nebo podstatném a autor je línej to dále rozvádět, může použít referenci. Konrétní úsek označí číslovkou od jedné a dál [1]. Ke konci se do referencí vpíše stejná číslovka a za ní odkaz o dané věci.

Například takto: 1. Číslo - Wikipedia

V případě referování ilustrace se používá stejná technika. Kromě jména díla (případně i zdroje) se uvede i jméno autora.

333. Mona Marge - Leonardo DiKapr

Někteří z vás se možná ptají, jaký je rozdíl mezi externími odkazy a referencemi. V zásadě jde o to, že externí odkazy vás odkazují na nějaké další věci, které se daného tématu týkají. Referece vás přímo odkazují na danou část, aniž by byla pro text zásadní (v případě ilustrace to neplatí).

„!”

Nejsem si jistý, jestli jsem řekl všechno správně, nebo vlastně řekl „všechno”, pravdou ovšem zustává, že si se zbytkem určitě poradíte. A snad jsem tedy poskytl jakýsi základ pro... Něco. Napište, pokud je něco, o čem byste se rádi dozvěděli (ať mám práci, jen do mě!).


Tisk
Štítky: Blogování
Hodnocení:
( Zbývá 8 hlasů pro zveřejnění hodnocení ) Ohodnoťte článek kliknutím na hvězdičku.
 

Napsat nový komentář

Komentář k blogovému článku Blogování: Část 4. - Plagiátorství a citace
Pro psaní musíte být přihlášen.
[+] Smajlíci
:gun: :-) 8-) ;-) :angry: :-D :lol: :dance: :thumbup: :shock: :-( :nah: :lala:
Honzas4400 člen redakce    Tady jde spíš o to, že jsou tam věci, co jsem sám mohl napsat blbě. Každej se sekne. Nečtu si o tom nějaké sáhodlouhé články. Píšu to z vlastních zkušeností a znalostí. Takže když se třeba spletu s tim, že jsem napsal, že neexistuje žádná definice, tak jsem na ní v životě nenarazil ani o ní nikdy neslyšel. Na druhou stranu jsem se to snažil osvětlit jiným způsobem. Tohle zkrátka není profesionální článek, jako spíš vypravování. I učitelé často melou nesmysly :D

Jinak dík.
Honzas4400honzas4400274
    23.8.2014 16:40
Honzas4400

Tady jde spíš o to, že jsou tam věci, co jsem sám mohl napsat blbě. Každej se sekne. Nečtu si o tom nějaké sáhodlouhé články. Píšu to z vlastních zkušeností a znalostí. Takže když se třeba spletu s tim, že jsem napsal, že neexistuje žádná definice, tak jsem na ní v životě nenarazil ani o ní nikdy neslyšel. Na druhou stranu jsem se to snažil osvětlit jiným způsobem. Tohle zkrátka není profesionální článek, jako spíš vypravování. I učitelé často melou nesmysly :D

Jinak dík.

T-800    Supr napsané :) :thumbup:
Jen bych měl jednu připomínku. Je to věta na konci „Nejsem si jistý, jestli jsem řekl všechno správně, ... ” . Když se snažím poučit druhé, tak bych si měl být jist, že vše co napíšu je správné. Aby to nevypadalo, že někomu říkám co se má nebo co se nemá. A na konci se čtenář doví, že jsem si to vlastně možná při psaní cucal z prstu.
T-800t-80029649
    23.8.2014 16:03
T-800

Supr napsané :) :thumbup:
Jen bych měl jednu připomínku. Je to věta na konci „Nejsem si jistý, jestli jsem řekl všechno správně, ... ” . Když se snažím poučit druhé, tak bych si měl být jist, že vše co napíšu je správné. Aby to nevypadalo, že někomu říkám co se má nebo co se nemá. A na konci se čtenář doví, že jsem si to vlastně možná při psaní cucal z prstu.

O autorovi blogu

Honzas4400
Honzas4400
Muž, 19 let, moje doupě (Praha)

Zdravím,
zabloudili jste na tento bezduchý profil bezduchého uživatele. Gratuluji, kupte si dort.
S pozdravem mé skromné já.

Jak už jste nejspíše poznali, mojí přezdívkou je Honzas4400 (ačkoli si nejsem dodnes jistý jak vznikla). Mým skutečným jménem je... no, to víme všichni, a kdybyste jste se někdy nudili, tak mi můžete k narozeninám popřát 27. března nebo se podívat do Prahy kde jsem se narodil a bydlím. Ne teda že byste mě potkali nebo já vás.

Od roku 2012 dodnes zastávám tady na Zingu funkci redaktora, primárně pak jako autor každodenních novinek a recenzí. Příležitostně pak píši preview nebo dojmy z her.

Mezi mé hlavní záliby patří samozřejmě videohry (duh). Nebráním se ovšem pěkné knížce, filmu, hudbě… Prostě čemukoliv. Aktuálně také cvičím a hraji na klávesy (to jako ty u piána, ale asi i ty na klávesnici).

Oblíbené hry:
Výběr oblíbených nebo nejoblíbenějších her a sérií je jedno z nejtěžších témat, se kterým jsem se setkal. Na rovinu říkám, že žádnou nejoblíbenější hru nebo sérii nemám.

Pokud bych měl ale i přesto vybrat některé, na které skutečně nedám dopustit, určitě bych sáhnul po: sérii Portal, Cannon Fodder, sérii Crash Bandicoot, sérii Half-Life, s. Call of Duty do čtvrtého dílu, Battlefield: Bad Company 2, s. Zaklínač a spoustě, spoustě dalších hrách.

Protože hraji jen a pouze na PC (což se může změnit, konzole podporuji a určitě mám někde v hlavě místo s myšlenkou, že bych si konzoli pořídil) může být můj výběr omezenější.

Oblíbené filmy a seriály:
Stejně jako u her, i u seriálů a filmů mám své oblíbené jedince. Bezesporu mohu za svůj nejoblíbenější označit seriál Doctor Who (především New Who od roku 2005, ačkoli se nebráním určitým dílům staré série), ačkoli jinak sci-fi nikterak extra nemusím (výjimkou je pak Star Wars). Mezi další oblíbené seriály patří Arrow, Flash, The Walking Dead, Game of Thrones, Sleepy Hollow, Daredevil, Gotham, Fargo a opět - spousta, spousta dalších.

Na filmy jako takové se moc nedívám, ale kromě zmíněné hexalogie Star Wars musím definitivně zmínit Nolanovu trilogii s Batmanem a trilogii Návrat do budoucnosti.

Oblíbená hudba:
S hudbou už je to tedy těžší. Nemám žádnou vyloženě oblíbenou hudbu ani žánr. Záleží skutečně na samotné písničce. Nemusím ovšem dechovky a zbytečně uřvaný metal, dark metal, death metal a další *něco* metal.

Pokud bych i přesto musel opravdu vybrat nějakou písničku nebo skupinu (skupiny), určitě bych vybral Imagine Dragons a například jejich singl Gold, Radioactive, I'm So Sorry, Demons, Warriors, Monster a samozřejmě nesmím zapomenout na Who We Are.

Druhé místo by pak připadlo skupině Poets of the Fall, která se mj. postarala například o soundtrack Alan Wakea a Max Payna.

A třetí místo by asi obsadila skupina Muse a jejich songy Undisclosed Desires a Uprising.

Další věci:
Nesmím zapomenout na to, si udělat trochu reklamu na svůj blog. Předně pak mou sérii o blogování, která získala celkem pozitivní hodnocení, za což všem děkuji.

Pokud vám přijdu nějakým způsobem zajímavý, určitě mě nezapomeňte a nestyďte se nějak kontaktovat. Můžete tak udělat buďto jednoduše skrz soukromou zprávu tady na Zingu, e-mail, Skype nebo můj Steam/PSNHonzas4400 (přečtěte si prosím i moje pravidla na Steamu). Vždycky se pokusím pomoct s problémem nebo si prostě pokecám nebo něco zahraju. Proč ne.

Věci co NEMÁM rád:
Každý má něco rád, co druhý nenávidí. Stejně tak je to u mě. Ačkoli v trochu jiné míře než u ostatních. Jsem velmi tolerantní člověk ke všemu - vyznání, chování, problémům. Co ovšem silně nesnáším je veřejný projev a podpora warezu. S tim za mnou prostě nechoďte. Jestli si stahujete hry nebo filmy je mi opravdu jedno, ale nemusíte to nikde vyhlašovat. Děkuji.

Pokud jste tedy všechno dočetli až sem, tak vám gratuluji. Můžete si - opět - koupit ten dort.

PS.: Dort je lež

Založit herní BLOG

Spřátelené weby